Vildenberk · Pozořice

Možná podoba obranyPrůběh palisády, brána, výšky i objemy staveb jsou hypotetické. Brána ovládá průchod z předpolí k mostu.
Terénní zápisník · Malý a velký hrad

Na zastavení naučné stezky Rékoví najdeš dvě kresby téhož ostrohu. Zkus na obou najít vstup. Co by člověk na cestě do jádra musel překonat navíc, kdyby hrad vypadal jako na druhé kresbě?

Prostorová skica podle tabule. Polohy staveb a výšky jsou přibližné.
Kresebná rekonstrukce Ing. arch. Pavla Šimečka. Naučná stezka Rékoví, panel Malý a velký hrad, 2010.

Hypotéza o rozšíření. Nepravidelný průběh příkopu vedl k představě menšího Půtova sídla. Druhá kresba ukazuje možnou pozdější přestavbu, kterou tabule spojuje s Janem Jindřichem a po jeho smrti s Joštem. Rok 1371 je doložený prodej. Kresby samy neurčují, které zdi v tom roce stály.

Vildenberk podle Rostislava Vojkovského

Druhá tabule z roku 2010 ukazuje mohutnou věž, stupňovitou palácovou zástavbu a dřevěné ohrazení před zděnou hradbou. Její schéma označuje pahorek jako možné místo věže a samostatně vyznačuje okružní příkop a val. V hlavním modelu lze oba návrhy zapnout zvlášť v Ovládání.

Tabule Vildenberk s rekonstrukcí podle Rostislava Vojkovského a schématem zbytků hradu

Kdo ukázal cestu ke hradu? Aleš Tinka v únoru 2009 napsal, že značení ke hradu a informační tabule iniciovala roku 2004 společnost Větřák Pozořice. Spolupráce s Pavlem Šimečkem podle něj začala na podzim 2008. Aleš Tinka, rousínovský zpravodaj, s. 6

Místní pozorování a vzpomínka. Podle místního svědectví je u cisterny dodnes patrná jáma. V místě označovaném jako věž je kruhový výkop a množství kamenů. Na vrcholu si kdysi skauti postavili pícku z hlíny a kamene. Stáří a účel kruhového výkopu z jeho tvaru určit neumíme. Středověké výrobní pece zachytil archeologický výzkum jinde, na předpolí hradu. Archeologický atlas – poloha pecí

Dospělí 1,61–1,72 m · dítě 1,16 m
Současné Pozořice ve 3D ↗
Tažením otáčej. Pro posun drž Shift nebo táhni pravým tlačítkem či stisknutým kolečkem. Otáčením kolečka přibližuj. Klepnutím na stavbu zjistíš, co o ní víme.
Podklady a čtení modelu

Život za palisádou. Okružní val a příkop jsou doložené. Dřevěné ohrazení, pozemní pěšina a hlídka u vstupu jsou rekonstrukcí. Na travnatém místě se pod dohledem mohlo krátce pást několik ovcí nebo koz. Přihnání krávy je také možné, celodenní pastva většího stáda by vyžadovala více trávy a vodu. Pastviny u pozořického dvora připomíná zpráva z roku 1417, už po zániku hradu. O pastvě přímo za valem doklad nemáme. Popis valu a příkopu (NPÚ) · Studie Vildenberku a jeho panství

Les kolem roku 1350. Široké koruny představují hlavně duby a buky. Mezi nimi vystupují tmavší, patrovité jedle bělokoré, častější v chráněných sníženinách. Podíl dřevin přímo u hradu neznáme. Jedle má oporu v historii lesů Drahanské vrchoviny, kdežto výrazné rozšíření smrku souvisí hlavně s pozdějším lesním hospodařením. Drahanská vrchovina · historie lesů

Růžice ukazuje směr pohledu vůči zeměpisnému severu. Orientační body při chůzi sledují aktuální polohu. Žalmanova studánka – registr pramenů · Viničné Šumice – poloha obce

Dnešní vodní toky, lesní cesty a pěšiny: © přispěvatelé OpenStreetMap, ODbL. Oranžová přerušovaná linie sleduje dnešní stezku po valu od výrobního předpolí kolem jádra, včetně odbočky směrem k cisterně. Vychází z místního zákresu do pohledu na reliéf ČÚZK. Přesná stopa pěšiny nebyla v terénu zaměřena. Šířky linií jsou zvětšené pro čitelnost.

Současné ortofoto, DMP 1G a DMR 5G © ČÚZK, CC BY 4.0. Výšky simulovaných korun vycházejí z rozdílu povrchu a terénu v síti 8 m. Polohy kmenů a druhy stromů jsou ilustrační. Snímky a výškopis mohou pocházet z různých let. Pro vzdálené cíle se profil prodlužuje měřením v kroku 64 m a zahrnuje zakřivení Země. Značka udává směr ke zvolenému bodu i tehdy, když jej terén zakrývá.

V pohledu z první osoby pokračuje za hradem reliéf ČÚZK o rozloze 16,4 × 16,4 km v kroku 32 m. Směr k Pozořicím míří k místu dnešního kostela. Viditelnost tohoto bodu počítáme podle povrchu země bez staveb a stromů. Vzdálené porosty a středověká zástavba obce nejsou mapovány. Poloha kostela. Detailní terén tvoří výřez 576 × 432 m z DMR 5G, převzorkovaný po 2 m. Zobrazuje dnešní zemský povrch bez stromů. Příkopy, suť a novější zásahy zůstávají součástí terénu i v historickém pohledu. © ČÚZK, DMR 5G

Modrozelené pásy přibližně přenášejí dva zaměřené úseky zdiva z obr. 2 na terén. Kroužky označují polohu nálezů. Obrysy hradu vycházejí z obr. 8. Výšky, střechy, dřevěné přechody a rozmístění jednotlivých domů jsou návrhem. Kovář a kol., 2013, obr. 2, 6 a 8

Na severovýchodě jsou doloženy pece, jámy a vodní žlábky. Značky přibližně lokalizují skupiny objektů. Společný provoz všech zařízení přesně v roce 1350 není potvrzen. Archeologický atlas · Výzkum MENDELU

Rozhraní lesa a otevřené plochy je scénář. Možný vývoj od malého k velkému hradu si můžeš porovnat v terénním zápisníku podle kreseb Pavla Šimečka. Přesná podoba v roce 1350 zůstává otevřená.